Joomla TemplatesWeb HostingWeb Hosting

Oslavy Guy Fawkese aneb zbourej si svou školu!

Dne: 4.4.2013 (24.11.2083)

Díky inspiraci článkem pana Belowse se StR rozhodla udělat s hradem krátký proces a svůj revoluční rok korunovat likvidací hradu. Vzor lze hledat u pana Guy Fawkese, jenž se odvážně postavil jím nenáviděnému systému a neúspěšně se pokusil vyhodit do vzduchu parlament. I studenti s StR v čele měli tedy nastolit nové pořádky.
Třebaže ne každý byl do bourání hrr, účast v soutěži nebyla nemalá a nakonec se vybral i ten nejlepší plán. A 24. 11. došlo k jeho uskutečnění...

Byl podvečer sychravého podzimu a na břehu jezera se začal scházet netrpělivý dav. Po několika chvílích strávených vzájemným vítáním a případným představováním se, vzrušeným štěbetáním, pohoršeným protestům a nejistému vyhlížení věcí budoucích se rozezněla tichá píseň (Remember, remember the twenty fourth of November!). Cílem bylo upoutat pozornost mnohých přítomných a svolat váhavé duše, což se podařilo. Hned na to se iniciativy ujala postava v černém a v masce (a se svými společníky), která zvolala, že nadešel den, kdy se za vše špatné (tedy hlavně za úkoly) pomstíme.

Dav bojovně zaryčel. Jakmile se otevřela jedna z muničních beden ležících opodál, členové odboje vyrazili zuřivě ucpávat skulinky ve stavbě pomocí toaletního papíru. Cílem bylo zvýšit výsledný efekt budoucí exploze. To se samozřejmě neobešlo bez několika drobných pádů. Naštěstí všichni přežili a úspěšně se dostali až do nejvyšších pater stavby.

Po přesunu dovnitř přišly na řadu přípravy výbušnin – tedy jejich přemisťování na strategicky výhodná místa. Jakmile byla i tato činnost dokonána, dostalo se všem šavlozubých kachniček a byl jim sdělen pokyn, aby se na povel rozutekli, přičemž nezapomněli kachničky pořádně natáhnout.

Tři, dva, jedna… TEĎ! Pokyn byl zadán a všichni se rozeběhli. Natažené kachničky vyrazily na cestu za výbušninami a pletly se tak pod nohy utíkajících studentů. Po vyprázdnění hradu začaly kachničky postupně vybuchovat a kyselina v sudech se dala do bublání. Aby vše proběhlo hladce, dali se někteří do rituálního křepčení kolem hradu, zbabělejší krysy zalézaly do děr.

Demolice samozřejmě skončila úspěšně. Hrad, ve kterém se postupně zvedal tlak, to nakonec vzdal a vybouchl. Díky tomu bylo všechno a všichni kolem počastováni zbytky hradu, bublinkami a pěnou. Ať žije nový režim!

Jásání a oslavy narušil až příchod Nemesis. Už to vypadalo, že všichni schytají trest a podmínečné vyloučení. Někteří zrádci dokonce napráskali ostatní a stavěli se do pozice spasitelů hradu a starého (a prohnilého) režimu. Ale mrknutí dalo mrknutí, načež se ukázalo, že i Selena fandí revoluci. A tak si všichni, co statečně neutekli a bránili odvážné spiklence, mohli užít velkolepé hostiny a ohňostroje. A to byl konec. Náš opravdový hrad stále stojí, ačkoliv je nutné poznamenat, že nepatrnou prasklinu na něm odboj zanechal. Tak třeba příště.

 

Diskuze na Mrzimorském fóru.

 
Forum
Sportovní potřeby a vybavení pro sportovce